Historie Muzea Průmyslových Železnic [ Historie (archivní dokument) ]

Muzeum průmyslových železnic oficiálně vzniklo dvanáctého prosince 1991, kdy byla provedena registrace na Ministerstvu vnitra, tehdy ještě s názvem Klub průmyslových železnic (KPŽ). Vznik KPŽ byl jen pokračováním dřívějších aktivit jeho zakládajících členů - záchrana slovenských lesních železnic, dokumentace provozu i na Mladějovské dráze - tím se zabývali již koncem sedmdesátých let. Shodou okolností byly v den registrace odkoupeny a do Brna přivezeny první dvě motorové lokomotivy ze zrušené dráhy v Hoře Svatého Šebestiána. Tehdejším cílem KPŽ byla sbírka asi šesti lokomotiv a patnácti vozů na předváděcí trati o délce přibližně 200 metrů. Tato trať byla postavena v letech 1991 - 1994 na pozemku jednoho ze zakládajících členů spolku - Pavla Gajdoše. Tento pozemek však byl ve značném stoupání (až 95 promile) a šlo o zahradu v zahrádkářské kolonii. Tyto dvě okolnosti poněkud omezovaly provoz na trati. Navíc prudké oblouky a lehký svršek vyhovovaly pouze lehčím lokomotivám a vozům.

Celé čtyři roky však tento malý areál sloužil k naprosté spokojenosti členů muzea i odborné veřejnosti. V letech 1993 a 1994 zde proběhla setkání, kterých se vždy zúčastnilo přes 50 příznivců úzkorozchodných drah. Vzhledem ke slabé publicitě je toto číslo ještě dosti vysoké, což musíme přičíst také tomu, že na začátku devadesátých let šlo o muzejní aktivitu v rámci České republiky opravdu ojedinělou.

Zkušenosti ze stavby a provozu malého areálu v Brně - Černovicích však považují členové klubu za dobrý odrazový můstek k utváření větší sbírky ve vhodnějším prostředí. Už v roce 1992 se Klub průmyslových železnic zajímal na Úřadě hlavního architekta města Brna o možnosti stavby výletní dráhy a vytvoření stálé expozice úzkorozchodných vozidel. Vzniklo několik návrhů: v okolí Brněnské přehrady, v Údolí oddechu v Brně - Bystrci a v Mariánském údolí nedaleko Líšně. Nejvíce nadějný se zdál projekt kratší tratě v areálu bývalé panelárny v Brně - Bohunicích. Tento objekt mělo převzít brněnské Technické muzeum především pro sbírku automobilů a letadel a jako dopravní prostředek zde měla sloužit expozice Klubu průmyslových železnic. Vinou ekonomických a právních nejasností týkajících se objektu panelárny se však Technické muzeum rozhodlo využívat jiný, menší objekt a z plánované spolupráce nakonec sešlo.

Protože se změnily cíle klubu, zvýšil se počet exponátů i členská základna, změnily se stanovy organizace i její oficiální název. K 1.3.1994 došlo k přeregistrování na Muzeum průmyslových železnic Brno (MPŽ).

V té době však klub vlastnil už asi deset lokomotiv a třicet vozů. Tento počet si vynucoval větší prostor. Na sklonku roku 1993 se vyskytla možnost stavby tratě a lokomotivního depa v Drásově nedaleko Tišnova. Majitel pozemku vlastnil také několik úzkorozchodných vozidel a navrhl členům klubu vytvořit společnou sbírku. Sbírka vozidel několika vlastníků se ukázala být řešením dosti nešťastným. Tamnější areál nakonec posloužil jen jako dočasný depozitář některých vozidel a náhradních dílů. Bylo jasné, že skutečné muzeum se musí vybudovat jinde.
Vzhledem k dlouholetému zájmu o mladějovskou úzkorozchodku byla volba jasná. Po dohodě s tehdejším vedoucím šamotky p. Bohumilem Bělíkem byly dne 12. května 1995 do Mladějova převezeny první dvě lokomotivy a dva vozy. Tímto dnem začaly aktivity vedoucí k záchraně mladějovské dráhy a k jejímu muzejnímu využití. Následovala smlouva o pronájmu dráhy a jejího zařízení mezi zástupci MPŽ a MŠLZ.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mpz.cz